Vítej poutníku...
Don Parmesan Rui el Iberko de Sarguna
Veleslavný chirurg

Naila

Cizími očima

Pane bože, to jsem se lekla. Doufám, že to chlapisko se ke mě nepřiblíží. Vypadá jak nájezdník odněkud z jihu. Na hlavě má neupravené, umaštěné, blonďaté vlasy. Na tvářích několikadenní strniště, divoké černé oči stíní mohutné obačí. A ten skobovitý nos, brr! Oblečenej je v potrhané bílé košily s hnědou vestou a v plátěných kalhotách. Nohy mu vězí až po kolena ve vysokých kožených botách. Přes rameno mu vyčnívá jícen keřiska a u pasu se mu houpe spousta roztodivně tvarovaných nožů.

O donu Parmesanovi

Don Parmesan si vydělává jako chirurg, všude tvrdí, že pochází ze starého rodu z Almendoru. Prý ho vydělili, a proto se teď musí toulat bez domova. Ale kdo ví kolik je na tom pravdy, protože Don Parmesan je všude znám jako největší mluvka a tak trochu blázen. Je totiž plně oddán svému koníčku- chirurgii.

Tato postava slouží k rozveselení družiny, může jim být třeba průvodcem krajinou, protože za těch 16 let už zná hezký kousek Tary. Nebo se postavy mohou vydat vypátrat jeho skutečnou šlechtickou rodinu. Teda jestli existuje, kdo ví?

Parmasanovi řeči

Bude si většinou stěžovat, jak málo je zraněných, které by mohl operovat, a ještě míň těch, co o to stojí. Pravdou je, že ještě ani jednoho člověka nikdy neoperoval, ale to ho neodradí od svých řečí.

Tady jsou příklady toho, co si od něj můžou postavy vyslechnout:

"Hrůza! Ignorace a tupohlavost! Primitivové, nic víc. Místo chirurgie zaříkávaní a lektvary! Odmítnout chirurga! Dokonce se šlechtickým predikátem. Zločin! Hřích! Mor na ně, a ne nezištná pomoc. Ha! Ušmiknout nohu- pacient radostí poskakuje po jedné. Bleskové vyhojení! Pokud nezemře, do smrti zdráv. Zajisté souhlasíte, vážení?"

"Krev, údy na cucky, díry v útrobách, nečistota, sněť. Bezpodmínečná amputace- jinak smrt. Hlupáci! Krásná zranění, radost pohledět. A já přec řežu všecko, na co přijdu, co se dá!"

"Ale vy jste inteligentní lidi, radost poslouchat. Nejvroucnější přání: těžké zranění ve vašem rameni, v noze či v krajině břišní. Ideální pacient. Ha! Extrakce rozdrcených kůstek, sešití šlach a svalů, v nutném případě odnětí údu. Naprostá spokojenost. Vděčnost až do hrobu! Nádhera! Škoda, veliká škoda: rozumný muž- a zdráv. Ani škrábnutí. Hotové neštěstí! Smůla!"

"Krev mizí, v pacientovi by se krve nedořezal. A já přece řežu, na co přijdu, co se dá! Ha!"