Vítej poutníku...

levy Kejklíři pravy

Během aldenu, co se skrývali, chodíval Sigurd pro jídlo a další ke svému příteli, hostinskému U Hrbaté kozy. Jednou se vrátil ještě s nabídkou na dobře placenou práci. Všichni nadšeně souhlasili, a proto se na večer vydali všichni do hostince. Setkali se s kupcem vyslaným panem Bélou z Tiché. Měli pro něj vysvobodit jeho syna, kterého unesli kejklíři a teď čekají na výkupné. Tak si plácli a kupec postavy tajně vyvez postavy ve voze za město.

Cestou do Tiché se zdrželi ve Vřesovém Údolí, kde každý uctil své bohy, a tak šli zase dál. Při hledání místa k přespání se ztratili a před přicházející bouřkou je zachránila lesní chatrč. Sice v ní už byla čtyřčlenná družina dobrodruhů, ale postavy pozvali dovnitř. Ukázalo se, že je to družina trpaslíka Garacha, a tak postavy získali spoustu nových informací o Kanci a s tím šli spát.

Ráno je probudil hluk, to domů dorazila pravá majitelka. Byla to šílená lesní vědma, která poroučela věcem. Obě družiny jí společnou silou zvládly a nikdo při tom nepřišel k vážnějšímu zranění. Postavy by už neusnuli, a tak se vydali brzy ráno na cestu. Dopoledne dorazili do Tiché, ale zeman je přijal až odpoledne. Do té doby dorazili do Tiché Garachovci, kteří se také ucházeli o záchranu syna. Béla se při audienci rozhodl, že si vyzkouší schopnosti družiny. Nebýt Barbary, která situaci zachránila magickým trikem, byli by postavy kvůli bojovníkům, kteří úplně vyhořeli, neuspěli. Nakonec se Béla rozhodl, že najme obě družiny. Jejich úkolem bylo ještě spolu s kastelánem Rafaelem, dvěma vojáky Šilhou a Maronem a zvědem Bakůnkem dovést vůz s falešnými penězi k jezeru a domů se vracet pokud možno se synem Sejkem i s penězi. Další nebezpečí, co je mohlo potkat byli úklady korského starosty Valhara, který měl zájem na smrti jeho syna.

Za svítání výprava vyrazila a cesta kolonizovanou krajinou byla pohodlná. Problémy nastali při vstupu do Tabitských vřesovišť. Zde museli po staré arvedanské cestě. Navíc se Sigurd pohádal s Rafaelem. V močálech je přepadla chobotnici podobná bestie a jen velmi obtížně ji zahnali zpátky do močálů. Sigurd se boje na truc neúčastnil a byl obviněn ze zrady a urážky Rafaela. Byl s poután, ale na žádost Janka s Barbarou byl vzat sebou.

Pocity zamíchala zase příhoda, která se stala po opuštění bažin, den před místem předání. Družinu vzbudil v noci zvuk boje. To mladý voják Maron útočil na staršího Šilhu, který bránil kastelána. Postavy zjednali rychle mír a vyslechli obě strany. Kastelán a Garach byli podle Marona v lese spolu až dost dlouho a navíc Rafael neměl rád Sejka. Kastelán argumentoval tím, že pouze s Rarachem prohodili pár slov a vydali se zpět. Tak šli postavy spát a v hlavách jim to šrotovalo jako o závod.

Další den ještě než se dali na cestu, přijeli k nim dva bratři bojovníci. Byli prý posláni zemanem Bélou, aby výpravu podpořili. Zaznělo mnoho argumentů pro přijetí do skupiny ale i mnoho proti. Ani sama družina nebyla jednotná. Bylo rozhodnuto, že budou putovat s nimi. Krátce před polednem dorazili k jezeru uprostřed něho stála na skále chajda (útočiště kejklířů), k místu předání peněz. Obě družiny se vydali na průzkum krajiny, v táboře zůstali spoutaný Sigurd, Rafael, oba vojáci i oba bratři. Zpět do tábora přilákali Janka a Barbaru až zvuky boje. Zprvu si mysleli, že tábor přepadli kejklíři. Ale ukázalo se, že za všechno můžou bratři, kteří ukradli vůz s falešnými penězi a zranili Sigurda, který ač svázaný se jediný postavil na odpor. Nikdo z přítomných v táboře nebyl schopen únosce pronásledovat, tak se toho ujali Janek a Barbara. Vůz dohonili brzy, jelikož zapadl do strouhy. Následovala krátká přestřelka luky a kušemi v lese, kterou rozhodla Barbara svými kouzly. Když se s vozem vrátili do tábora, nikdo kromě Marona z toho radost neměl, což se postavám zdálo divné.

I přes tyto problémy se rozhodli postupovat podle Bélova doporučení. Rafael a vojáci předají výkupné a oni se skryjí v lese. A tak připlul na voru kejklíř, aby zkontroloval výkupné. Rafael ho napadl a zabil svým mečem. Dostalo se mu výhružek od zbylých kejklířů z jezera a Maron se na něj přímo vrhl. Sekáč vyběhl z lesa a několika seky Marona zabil. Družina na radu Garacha zůstala v úkrytu. A tak se přeživší pomalu odebrali do tábora. Bylo rozhodnuto, že se s vyjednáváním bude pokračovat. Kejklíři však požadovali hlavu vraha Rafaela. Místa něj byl popraven jeden z bratrů. Když už chtěli obnovit vyjednávání, zjistili, že truhly s penězi zmizeli. Vše se vyjasnilo, když uslyšeli Bakůnkovo křik, jak se rozléhá nad jezerem. K jezeru přišli právě, když k Bakůnkovi uprostřed jezera na voru připlouval člun se Sejkem a kejklířem. Sejk se k Bakůnkovi přiblížil a bodl jej dýkou. Zvěd spadl na vor a byl hozen kejklířem do člunu a ponechán svému osudu. Zbylý kejklíři naskákali na vory a spolu s vorem s penězi se vydali k řece, která odváděla vodu z jezera. Na břehu mezi postavami zavládl chaos. Kejklíři s penězi i Sejkem utíkají! Marně se je snažili dohonit ve vodě, kejklíře jim odnesla nemilosrdná řeka. Tak alespoň zachránili Bakůnka.

Když se vrátili do tábora, všichni už se rozutekli, po nikom tu nebyla ani stopa. A tak se se zraněným Sigurdem a Bakůnkem vydali na smutnou zpáteční cestu. Cesta mimo civilizaci proběhla bez problémů, problémy přišli až s civilizací. V jedné vesničce se dozvěděli, že nedávno na tvrz v Tiché dorazil Rafael a Garachovci a obvinili zbylé účastníky ze zrady (tedy družinu). Když postavy slyšeli tuto smutnou zprávu, nechali Bakůnka ve vesnici dokud se nevzpamatuje a sami se vydali na sever do Tabitu jako psanci. V Tabitu, jak doufali se o jejich neúspěchu nebude vědět. A tak se vydali zase na cesty.