Vítej poutníku...

levy Dům Davida Bruna pravy

Cesta na sever uhýbala rychle, dobrodruzi nikoho nepotkávali, jelikož šli hlavně po méně používaných cestách okolo Tabitských vřesovišť. Kromě sedláků potkali jen jednu pozoruhodnou osobu a to kněze Poutníka. Chvíli s ním putovali a dozvěděli se spoustu o zdejším kraji a jeho lidech. Nakonec se jejich cesty rozešli a postavy v pořádku dorazili do Tabitu.

V Tabitu si vybrali hostinec střední třídy a začali se shánět po nějaké té placené prácičce. Krom různých výpomocí po městě kolovali historky o strašidelném domě. Promluvili si o to se staříkem a ten jim doporučil se přihlásit na radnici. Starosta Tabitu byl rád, že se konečně někdo ozval. Postavy měli zítra přijít znovu připravené, a pak jít na věc. Před spaním si ještě obhlídli strašidelní dům bývalého majitele Davida Bruna. Byl to velký dům uprostřed zahrady, dveře a okna byli zabiti prkny a kolem hlídkovali tři strážní.

Postavy už uléhali, když je v jejich pokoji vyrušil nějaký poslíček. A hned, že prý má jeho pán pro postavy dobře placenou práci. Stačí když vylekají jednoho měšťana, ale pro podrobnosti si mají dojít k jeho pánovi. A postavy šli. Zavedl je do chudší části a rozkázal, aby postavy před pána přistupovali jednotlivě. A postavy zlákány odměnou poslechli. Když vešli, rána do zátylku jim vzala vědomí.

S bolestí hlavy se probudili ve skoro prázdné místnosti. Vedle nich poblikávalo nějaké magické světlo a v posteli ležel mrtvý muž. Okna byla zatlučena zvenku, byli v domě Davida Bruna! Postavy na sobě neměli nic a tak se provizorně oblekli do závěsů a tak. Když procházeli do další místnosti, Janka, který šel vepředu, zasáhlo nastražené kladivo do břicha. Místnost byla prázdná jen nápis na zdi. Barbara si ho přečetla a najednou se začala svíjet, až nakonec padla na zem a po chvíli se probrala. V domě našli ještě pohřešovaného měšťana, který tu byl krást po odchodu majitele. Ale předběhla ho nějaká skupina dobrodruhů, kteří stále jsou v domě, a jsou moc a moc nebezpeční. Dole v domě postavy ještě našli kouzelnou lucernu a vyřešili sérii hádanek, díky nim našli malý poklad. Na půdu, kde se usídlila cizí družina, se dostali dírou ze spíži. Na půdě spolu rozmlouvali dva lidé a elf, podle vzhledu čaroděj. Ti lidé měli kopat nějaký arvedanský artefakt, ukrytý pod městem. To postavám stačilo a pomocí širočiny, kterou našli, si udělali cestu skrze zabarikádované dveře.

Venku už na ně čekali čtyři stráže odhodlaní k boji. Ale postavy se jim vzdali a poprosili je, aby se podívali na půdu, ale ta už byla prázdná. Postavy byli zatčeny za zlodějinu a odvedeni do městské tvrze.