Vítej poutníku...

Hostitinec Temeria

Krčma Temeria se nahází ve městě Drogad. Schází se tam družina a její bývalý družiníci a prý i ti mrtví. Spolu si tam vyprávějí zážitky z cest krajem, spolu jedí a pijí. Většina z nich tam trávý veškerý svůj čas. Povídají si také, kdo jaký prapas kde zažil. Poslouchájí je tam různí vědci. Někteří z posluchačů sice netochopí jejich hlášky, protože to s nimi neprožili.

   1. Okouzlující žena

Družina dostala za úkol, zlikvidovat ženu, která údajně uhranula vesnici. Snaží se jí vyslechnout, a proto se musejí dostat k ní domu. Žena se jmenuje Andrea.

Bojovník Atila hend poté, co mu pootevřela dveře: "Nazdar, já jsem už tě tak dlouho neviděl." Říká to neznámé ženě a přitom se souká dovnitř.
Andrea: "Prosím? Kdo jste?"
Bojovník Atila: "Ty mě nepoznáváš? To jsem já?"
Andrea: "Já vás neznám."
Bojovník Atila: "To já tebe taky neznám." K družince: "Rychle praštěte ji už přes hlavu, rychle!"
Andrea: "Prosím?!"

Kněžka leze do okna cizího domu. U pece sedí babička, a kouká, co to kněžka dělá.

Kněžka: "Babi, uklidněte se. Já vám nechci ublížit."
Nahluchlá babička: "Čože? Čo tu děláš? Šem nešmíš?"
Kněžka: "Komu to cpeš, bábo?" (A babička pak ležela z bezvědomí po zásahu holí do hlavy.)

   2. Slepičí problém

Družina vyrazila do lesa, o kterém se dozvěděli, že v něm řádí lapkové. Většina postav je natěšená na boj. Nedočkavý bojovník, když uvidí vůz a okolo šest lidí na nic nečeká a vrhá se do boje. Když se blíží k vozu uvidí bezvládné tělo u vozu, což mu dodá ještě více odvahy. Když tu:

Bojovník Atila: "Hrrrrrrrrrr na něěěěě!"
Kouzelník Membe křičí na Atilu: "Zastav, vždyť nevíš kdo to je!"

Když bojovník Atila doběhne k neznámým lidem, ti na něj vrhnou nechápavý pohled. Zbytek družiny zatím vyčkává. Po prvním útoku od Atily, neznámí na nic nečekají a útok opětují. Seběhne se jich okolo něj šest.
Bojovník Atila: "Pomóóóóóóóc! Oni mi chtějí ublížit!"

Družině se nechce bojovat s přesilou a proto se pokusí bandity zastrašit. Kouzelník vykouzlí ohnivý sloup a pošle je na lapky, hraničářka střílí jako diví, a kněžka se modlí, aby to Atila přežil. Nakonec se jim je povede zastrašit. Atila, značně pochroumaný, začne zraněného lapku pronásledovat. Nakonec jej dostihne a mistrně ho sekne do hlavy. Načež lapka upadne do bezvědomí. Pak se jej pokouší vyslýchat:

Bojovník: "Prober se a nesimuluj!"
Lapka nic.
Bojovník s rukama od krve: "Dělej, nemám náladu na zdržování."
Lapka nic.
Bojovník se naštve, usekne mu hlavu, a pak se mu dívá do očí: "Dělej, proč jste přepadli toho muže a na nás."
Lapka nic.
Bojovník naštvaně odhodí hlavu do keře a odejde.

Při návratu:
Kouzelník Membe: "Dohonil jsi někoho?"
Bojovník Atila: "Jo, jednoho jsme dostal, ale on dělal, že je v bezvědomí, a tak jsem ho pustil."
Kouzelník Membe: "Dobře a teď rychle od tuď."


Družinka prochází poklidnou vesnicí. Z jednoho domu je slyšet křik malého děcka, u řeky dovádí děti… Prochází okolo statku, když najednou z něj vyběhne rozčílený statkář. Bojovník se hned běží zeptat, co se stalo.

Bojovník: "Co se stalo?"
Statkář s pláčem: "Zabili ji!"
Bojovník: "Koho? Koho zabili?"
Statkář s pláčem: "Jí!"
Bojovník: "Koho?"
Statkář: "Unesli jí!" vzlyk
Bojovník už trochu nakvašeně: "Odkud?"
Statkář se snaží uklidnit: "Ze dvora!"
Bojovník: "Kdy?"
Statkář: "Nevim."
Bojovník: "A kdo ji unesl?"
Statkář: "Takový to lítací."
Bojovník: "Pták?"
Statkář: "Ne, takový tamto." Máchá rukama okolo sebe. "Taková ještěrka!"
Bojovník: "Drak???" "Varan???"
Statkář: "Malej velkej DRAK!"
Bojovník: "Takže unesl vaší dcerku?"
Statkář: "Neee, SLEPICI!!!"
Zbytek družiny se popadá za břicho.


Družina se přiblíží ke skalní stěně, na které je namalovaný vchod, ale vypadá jako skutečný. Bojovník Atila vyzve postavy, aby překvapili menšího dráčka údajně sídlící v jeskyni, takže se sám rozběhne proti stěně a ostatní za ním. Když by měl Bojovník Atila vběhnout do jeskyně, naráží. Všichni zděšeně zastaví.

Kněžka Sofie k bezvládnému Atilovi: "Seš v pohodě?"
Bojovník nic.
Kněžka: "Jak ho odsud dostaneme!?"
Hraničářka Sandra: "To bezvládný bojovník se kutálí docela dobře…"

   3. Zaběhlá děvečka

Družinu pronásledují dva čeledíni s vidlemi. Družina prchá s unesenou děvečkou, ale čeledíni je už dohánějí. Proto čaroděj prohodí k bojovníkovi:

Čaroděj: "Zdrž je nebo je aspoň zpomal!"
Bojovník: "Proč to neuděláš sám?"
Čaroděj: "Ty seš takovej šikovnej, ty si jistě s nimi dokážeš pomoci!"
Bojovník se už skoro červená: "Jo to jsem já! Tak běžte já to už vyřídím."

Za hodinu se bojovník vrátí k družině se spokojeným výrazem ve tváři.

Čaroděj: "Tak co, nepronásledují nás už?"
Bojovník: "NE, postaral jsem se o to."
Čaroděj: "Takže ty si je svedl na falešnou stopu, viď???"
Bojovník: "Ne, udělal jsem, co jsi chtěl."
Čaroděj: "Doufám, že si je nezabil? Viď, prosím, že ne?"
Bojovník: "Nikoho jsem nezabil…"
Čaroděj: "To je dobře."
Bojovník: "…usekl jsem jim jenom nohy."
Čaroděj: NNN