Vítej poutníku...

levy Sigurd, pán z Krakoru pravy

ruze Sigurd, první pán z Krakoru, zemřel v dobrodružství Prsten jako pravý barbar v boji. A nebojoval s ledaským, bojoval s temným bohem Gorwandem. Když ho družina porazila v přírodní úrovni, stáhl se Gorwand do stínového světa. A neohrožený bojovník Sigurd ho následoval. Ve stínovém světě však Sigurd na svého soupeře Gorwanda nestačil a umřel jeho rukou. Nechť nikdy nevybledne Sigurdova sláva, hurá!
Rasa: Horal
Povolání: Bojovník (barbar, bijec)
Úroveň: 8
Hráč: Raďas
sigurd

Muž seděl ve stínu stromu a prohlížel si svůj obouruční meč. Postavou to je hotový obr, hora masa a kostí. Je navlečen do své kožené zbroje a ani jeho meč není obyčejný. Muž se na meč upřeně zadíval a na okamžik se přenesl do minulosti.

Viděl, jak mu jeho už zesnulý otec podává nově ukutý meč. Jak ho poprvé sevřel v rukou. Ale stejně mu meč proti nájezdníkům storabského krále nebyl k ničemu, povzdechl si. Zabili celý jeho kmen barbarů, protože sídlili blízko storabských hranic, a jen děti odvlekli do otroctví. Nakonec skončil v Severní dálavě na Taře. Jako památku z trestanecké kolonie, z toho pekla, si odnesl tetování na levé paži. Po úspěšném útěku se dostal řízením osudu do Albirea, kde se přidal k dobrodruhům, vznikající Krakorské družině.

Pak se jeho vlastní myšlenky stočili k němu samotnému. Co vlastně je a co dokázal? NIC! Celý život je na útěku. Když se naštve, je schopen neznámému člověku zakroutit krkem. A on se naštve lehko. Teď si uvědomil, že svým vztekem vlastně maskuje strach. Strach z civilizace. Žije v civilizaci 3 roky a stále nechápe všechny její zákonitosti. Považuje většinu z toho za nepřátelské, proto na to zaútočí, aby mu to neublížilo.

Muž se naposledy podíval na meč, zasunul ho do pochvy na zádech a vyšel ze stínu vstříc světu. Kráčel na Krakor zatížen myšlenkami o sobě a světě okolo něj.