Vítej poutníku...

Pavoučí chýše

Dobrodružství je vhodné jako vsuvka do bloudění po hvozdě. Na úrovni postav ani na zkušenostech hráčů nezáleží. Je určeno pro mírně zkušeného Pj, ale i Pj začátečník při troše snahy dokáže vytvořit tu správnou atmosféru. Ale konec by se neměl stát závodem v zabíjení pavouků!
Dobrodružství se původně odehrává ve Vlčím hvozdě, domovu Vlčích lidí, kteří původně vládli dnešnímu království lidí. Zbytky Vlčího lidu už nemá žádné spojení s lidmi, a tak se začali rojit mezi lidmi zvěsti, že Vlčí lid už dávno zemřel. Ale i přes to by mělo být docela jednoduché předělat toto minidobrodružství do tvého světa.

Úvod

Hvozd, do kterého jste právě vstoupili je starší než všechny, které jste za svůj život navštívili. Nedotčený lidskou činností žije si zde vlastním životem. Z větví visí dlouhé chomáče lišejníků jako vousy starého čaroděje. Stromy nejsou příliš vysoké, ale kmeny mají tlusté, že je neobejmou ani tři muži. Ke kořenům stromů nedopadá skrz jejich husté koruny téměř žádné sluneční světlo. Nad zemí se vznáší lehký opar a křišťálově čistý vzduch je cítit houbami a pryskyřicí. Obtížný hmyz jakoby vyhledával ta nejcitlivější místa na těle, odevšad se ozývají skřeky, výkřiky a jiné podivné zvuky, snažící se v poutníkovi probudit jen ty nejděsivější představy.
Ve hvozdu je velmi lehké zabloudit a ty jako Pj bys jim tuto možnost měl poskytnout. A při bloudění najednou uslyší zvuky boje. Boj se odehrává na jednom malém paloučku, takže nemusí být vidět všichni účastníci boje. Vše by se mělo odehrávat asi tak 20 kilometrů od okraje hvozdu: Mezi korunami stromů je vytvořená malá planinka. Na ní vidíte, jak tři lidé, mající přes hlavu a záda přehozené vlčí kůže statečně odráží útoky obřích pavouků. Z okolního hvozdu jsou slyšet další zvuky a různé známky zápasu.
Družina může pomoci Vlčím lidem nebo počkat na konec zápasu. Při pomoci zvítězí domorodci se ztrátou jednoho člověka a zbudou čtyři, když ale postavy nepomůžou pavouci zabijí tři domorodce a zbudou jen dva. Pokud družina Vlčím lidem v jejich boji pomohla, budou se k ní chovat velmi přátelsky. V opačném případě se k družině budou chovat neutrálně a jakmile připraví hranici a spálí na ní tělo svého druha, pak bojiště spěšně opustí. Družině by už mělo být jasné, že zabloudila, a tak by nabídku domorodců měla přijmout s radostí. Pokud jim postavy pomohli, budou trvat na návštěvě jejich osady. Jinak jim jen ukáží správný směr a odejdou.

Osada ve hvozdě

Z pod klenby stromů náhle vystoupila malá vesnička. U potoka, který jí protéká, si hraje houf dětí. Na svahu u potoka sedí ženy a pracují a přitom ještě dávají pozor na děti. Z lesů okolo se ozývají zvuky dřevorubeckých seker. Váš příchod, ale vzbudil rozruch. Některé děti začali plakat a zbytek vesnice se shromáždil okolo vás. V lesa začnou přiházet muži a odrostlejší hoši, přilákáni rozruchem a křikem z vesnice.
Zdejší vesničané rádi uvítají cizince, zvláště když šaman jejich příchod předpověděl dávno předem. Domorodci budou k družině přátelští a pohostinní. Zavedou dobrodruhy do chýše svého šamana Guhan, který se jako jediný umí domluvit jazykem hodně oblečeného muže. Šaman je velmi starý vrásčitý muž. Je oblečený do roucha, hlavu mu zdobí čelenka se třemi ptačími pery, na krku nosí náhrdelník ze zvířecích kostí. V ústech neustále žvýká listy jakési byliny. Šaman je velmi mocný a uznávají jej i mnohé ze sousedních kmenů. Před několika dny měl vizi o cizincích, kteří se ztratí v lese a kteří můžou vyřešit problém jeho vesnice. Družině slíbí, že jí jeho lidé vyvedou bezpečně z hvozdu a dá jim vzácné dřevo z hvozdu. Na oplátku bude chtít, aby zase družina pomohla jemu a jeho kmeni. Před měsícem se 5 kilometrů na západ od vesnice usídlil zlý šaman Isilin, který nedávno zajal několik domorodců z Guhanovi vesnice. Nějakým záhadným způsobem ovládá několik obřích pavouků, kteří mu slouží. Guhan družinu požádá, aby Isilina zastavila a pokusila se zachránit domorodce, budou-li ještě naživu. Poté postavám detailně popíše cestu k Isilinově chýši.

Cesta do Isilinovi chýše

Postupujete směrem, který vám ukázal Guhan. Hvozd v těchto místech je v těchto místech obdivuhodně tichý. Neslyšíte žádné ptačí prozpěvování, zurčení vody a ještě ke všemu je u země skoro tma, protože stromy zde jsou velmi blízko u sebe. Jak postupujete dále všímáte si, že se zvětšuje počet pavučinek mezi stromy. Až budou postavy tak 1,5 kilometru od chýše, popiš jim toto: Koruny i kmeny všech stromů, kam až oko dohlédne, jsou propletené hustou spletí silných vláken. Jakoby prostor kolem chýše pokrýval velký šedý závoj. Na několika jeho místech se dají rozeznat jakési zámotky. Některé svým tvarem připomínají spíše zvířata, jiná by klidně mohla patřit lidem. Ve sporém svitu těch několika slunečních paprsků, které našly na toto ponuré místo cestu, se zdá, že některé ze zámotků občas projeví slabé známky života. Občas se mihne někde nějaký stín, ale než se stačíte kouknout co ho způsobilo, už nikde není zase žádná známka života.
Tady můžeš vytvořit výbornou hororovou scénu. Občas se někde mihne neznámí stín, pavučina se z ničeho nic rozhýbe, tu za zády uslyší nějaký nějaké divné zvuky, a když se půjdou podívat co to způsobilo nic nenajdou, ale při cestě zpět na pěšinu naleznou ohryzaný lidský hnát uprostřed cesty, kterou před chvílí prošli a určitě nic tam nebylo, a najednou ze shora spadne mrtvola s vyvalenými očima, která…, a nakonec půjdou postavy klidně cestou k chýši a najednou všichni uslyší křik toho, kdo šel poslední, a všichni jsou překvapeni. Když se ohlédnou uvidí, jak jejich druh mizí v kusadlech pavouka někde nahoře v pavučinách. V korunách stromů okolo Isilinověchýší žije 5+1k10 obřích pavouků. Při boji se budou pohybovat za pomoci svých vláken a obratně využívat útočiště v okolních pavučinách. Budou se snažit postavy překvapit. To znamená, že na postavy zaútočí a budou se snažit rychle zase zmizet. Za každou cenu se snaží vyhnout kontaktu se zemí, kde se cítí být zranitelní. Pavouci budou družině bránit v přístupu k chýši svého pána do posledního z nich. V zámotcích jsou tři domorodci z vesnice.

Isilinova chýše

Chýše je kruhového tvaru a je obestavěna okolo mohutného stromu, který tvoří její střed. Uvnitř je ohniště a nad ním otvor na odvod kouře z místnosti. Okolo je různě zavěšeno několik svazků se sušenými rostlinami a mrtvé tělo papouška. Podél stěn je několik hromad ze zvířecích i lidských kostí. Skrytá za stromem je díra, ve které se válejí čtyři bezvládná těla domorodců. Jestli Isilin bude vědět o postavách (boj z blízkosti chýše, křik…), připraví si provizorní val z kostí, kamenů a hlíny. Odsud bude postavy ohrožovat se svou foukačkou. Jestli ho postavy překvapí, bude se bránit holými rukama, jelikož hůl i foukačku má u vchodu, a snažit se z chýše utéct. Domorodci v zámotcích jsou ještě živí, ale sami se zpátky nedostanou.

Isilin

Člověk hraničář (3.úroveň)
Sil: 3
Obr: 2
Zrč: 4
Vol: 3
Int: 2
Chr: 1
Hůl:

Bč: 7
Úč: 3
Zz: 4
Kryt: 1(4)
Foukačka:

Bč: 3
Úč: 3
Zz: 4 +jed
Kryt: 1(3)

Pavoučí jed: Doména: Fyzická; Prudkost: minuta (+15); Zdroj: Pasivní; Vlastnost: Odl; Nebezpečnost: +5; Velikost: 6; Živlová příslušnost: +Z; Účinek: Zranění: Vel, Ochromení: Postih k Obratnosti a Síle roven 2*Velikost; Doba propuknutí: kolo(+0)
Isilin pochází ze sousedního kmene, který sídlí asi třicet mil jihovýchodně od Gahunovi vesnice. Byl svými soukmenovci zapuzen, když si zhotovil z kusadel Křižáka amulet. Ten Isilinovi propůjčuje schopnost ovládat prostřednictvím telepatických povelů pavouky. Za tuto moc si ovšem vybírá nazpět tvrdou daň. Noc co noc se Isilin proměňuje v ohyzdnou nestvůru. Vždy se západem slunce se z Isilina stává obrovský pavouk. Jeho nestvůrné tělo je celé porostlé černými chlupy, z tlamy plné ostrých kusadel kanou k zemi lepkavé sliny, při jejichž dotyku vše jen uvadá. Jediné, co zůstává z Isilinovi lidské podoby, jsou jeho beztak kruté oči. Ve své proměně zůstává šaman až do úsvitu, celou noc stráví v džungli honem za krví živých tvorů. Jeho rozum je zcela zakalen touhou po zabíjení.
V lidské podobě je Isilin asi 38 let starý divoch. Je vyzáblé postavy, jen kost a kůže, nenosí žádné svršky. Jeho holá hlava je poseta množstvím drobných tetování a menších či větších jizev. Všechny zuby má vybroušené do špičáků.

Křižák obří (3.úroveň)

Vlastnosti: 2/6/-3/-8/-10/4
Rychlost: +2
Smysly: 0/-4/0/-4/0
BČ: 5
ÚČ: 3 kusadla
ÚČ2: 2 omotání pavučinou
OČ: 4
Ochrana: 2
Zranění: 0 P kusadla + jed
Mez zranění: 8

Popis, chování, výskyt,… nalezneš v příručce Pána jeskyně na stránce 171, nebo si je můžeš sám domyslet.

Jed: Doména: Fyzická; Prudkost: minuta (+15); Zdroj: Pasivní; Vlastnost: Odl; Nebezpečnost: +5; Velikost: 6; Živlová příslušnost: +Z; Účinek: Zranění: Vel, Ochromení: Postih k Obratnosti a Síle roven 2*Velikost; Doba propuknutí: kolo(+0)

Zvláštnost: Pokud pavouk úspěšně povede útok Omotání pavučiny, není oběť nijak zraněna, ale je omotána pavučinou a má postihy -3 na Boj, ÚČ a OČ. Povede-li se pavoukovi stejnou akci provést v následujícím kole znovu, oběť je úplně znehybněna. Jinak se oběť v následujícím kole oprostí od pavučiny a pavouk opět musí dvakrát uspět.

Konec

1) Pokud přivedou postavy z úspěšné výpravy proti Isilinovi nějaké vesničany může jim ještě Gahun k jejich odměně něco přidat, například koření, listí do dýmky a podobně. Postavám ale žádné peníze dát nemůže, protože ve vesnici žádné nejsou. Po pobytu, až postavy budou chtít opustit vesnici, jim vesničané nabídnou, že je z hvozdu vyvedou.
2) Pokud se postavám nepodařilo, nikoho zachránit, ale zabili Isilina dostanou předem domluvenou odměnu a budou vyvedeny na okraj hvozdu.
3) Pokud postavy by měli při výpravě zemřít, rozmysli si jestli je to nutné. Přeci jenom jde hlavně o zábavu.